Zahradní stavby a mobiliář

Člověkem vybudované prvky na sebe v přírodním nebo přírodně působícím prostředí vždy poutají největší pozornost. V krajině jsou to domy, církevní stavby apod., v zahradě pak kromě domu zahradní stavby a mobiliář (vybavení). S vědomím toho, že působí výrazně, bychom je také měli vybírat a umisťovat.

To, jak dominantně mohou tyto prvky působit, je dobře patrné na příkladu dvou častých zástupců – trampolín a sušáků na prádlo. Umístit trampolínu na fotografii tak, aby svým vzezřením neobtěžovala i majitele okolních zahrad, je poměrně obtížné. Řešení však existuje, trampolíny stejné funkce, avšak zapuštěné na úroveň terénu jsou i u nás dostupné. Z vykopaného materiálů navíc lze vytvarovat malý zatravněný val, který může pohled na trampolínu částečně zakrýt a po letech díru v zemi opět vyrovnat. Ani venkovní sušák na prádlo nepatří k esteticky příjemnému vybavení zahrady. Jeho použití bychom (pokud vůbec) doporučili jen tam, kde pro něj lze v zahradě najít pohledům skryté místo. Je škoda, když naše zahradní snažení přebije konstrukce připomínající potrhaný větrem otočený deštník. Přitom např. praktický, nízký a rozkládací sušák, který lze přenášet za sluncem a po usušení prádla sklidit, udělá stejnou službu.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

V současných zahradách lze také často narazit na dětské herní prvky, lavičky nebo můstky (na snímku), vyrobené ze silné kulatiny, která je záměrně vybírána co nejkřivější. Svým způsobem to připomíná módu samorostů 70. let, včetně častého lakovaného povrchu (bezbarvý lak obecně dřevu v zahradě moc nesluší. Pokud má zůstat kresba dřeva viditelná je lepší ho napouštět nebo jen ponechat přirozenému stárnutí). Výrobky tohoto druhu by snad mohly najít využití v lesoparku, popř. lesní zahradě, v běžných zahradách působí často nepatřičně. Pro ty je vhodné využít jednodušší, elegantnější a méně nápadné provedení.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

Tak, jako v předchozích dílech našeho seriálu, tak i v tomto platí „svůj k svému“. Rádi k projektům zahrad mobiliář a zahradní stavby vybíráme a vymýšlíme, jsou totiž pomyslnou třešničkou na dortu, která styl zahrady dotvoří. Ukázat to lze třeba na lavičkách, jejichž využití v zahradách vřele doporučujeme. Zkuste vybrat takovou, která zamýšlenou atmosféru zahrady doplní. Modrá lavička na prvním snímku ozdobí zákoutí v romantické zahradě u starého městského domu. Kamenná lavice na dalším snímku vhodně doplňuje chladivý kout zahrady s vodním prvkem. Tvarově prostou dřevěnou lavici s nápadem – umožňující posezení pod stromem (třetí snímek) – můžeme použít ve střízlivé a vzdušné moderní zahradě. Lavička na posledním snímku je pak díky své jednoduchosti vhodná téměř do každé zahrady.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Nezapomeňte na detaily a nebojte se být při dovybavování zahrady tvůrčí. S citem vytvořený a umístěný detail má často větší půvab i osobní hodnotu než dekorace zakoupená v hobbymarketu. Experimentovat s vybavením je možné i zadarmo. Zkuste použít ořezané větve ke stavbě nízkých ozdobných plůtků nebo konstrukcí pro oporu trvalek nebo popínavých letniček, které dodají záhonům vertikálu.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Z čerstvých vrbových větví můžeme vysadit třeba zelenou branku, která uzavírá zahradu i naši roční exkurzi po současných zahradách. Cesty všech zahradníků i zahrádkářů jsou lemovány pokusy, úspěchy i omyly. I ten nejzkušenější zahradník ve své zahradě občas přesazuje a předělává. Cesta sama je zde cílem. Přejeme vám tedy krásnou cestu!

Autoři: Jana Kolková Rydvalová, Petr Kolka

(články vycházejí v časopise Zahrádkář v roce 2014 – „Rady a postřehy zahradního architekta“)