Předzahrádky

Předzahrádka je reprezentativní prostor, kterým majitel podtrhuje vzhled svého domu a přispívá k obohacení veřejného prostoru. Zdaleka se nejedná o nedosažitelný ideál, jeho uskutečnění může být snazší, než se někdy zdá.

I tentokrát zkusíme na několika příkladech popsat nejčastější úskalí tématu. Na prvních třech fotografiích jsou zachyceny předzahrádky, kde byly zvoleny pro prostředí sortimentálně nevhodné dřeviny a podceněna byla i jejich výsledná velikost. Jak je patrné, tyto dřeviny vzhled domu nepodtrhují a také obohacení veřejného prostoru je minimálně sporné.

Smrk pichlavý obsadil celou předzahrádku, uzavřel pohled na dům a zcela jistě ovlivňuje i světelné podmínky v domě. Temný převislý buk na druhém snímku začne svým rozměrem velmi brzo způsobovat na malém pozemku problémy. Strom by se uplatnil ve velkém parku, avšak v maloměstské předzahrádce už teď působí jaksi truchlivě. V předzahrádce na třetím snímku došlo kdysi k výsadbě směsi mladých jehličnanů. Tento způsob výsadeb zdaleka nepatří jen do 70. let, setkat se s ním lze často i v současnosti. Jak je patrné, spíše než předzahrádku připomíná pozemek po čase les. Použité dřeviny mají pro předzahrádky i nevhodný tvar. Tvary jako kužel (který tvoří mnoho jehličnanů) nebo převislá dole se rozšiřující koruna (zde buk) jsou ve většině případů pravým opakem tvaru, který je pro stromy předzahrádek vhodný. Jednoduše řečeno – stromy obsadí velkou plochu u země, znemožní tím atraktivnější osázení v úrovni pohledu a jejich zužující se koruna hmotu domu nedoplní ani nevyváží (zvláště u objektů se sedlovou střechou). Představíme-li si v těchto předzahrádkách strom s odhaleným kmenem a např. kulovitou nebo deštníkovitou korunou, byl by dojem příznivější.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

Na dalším snímku je zachycena předzahrádka, jejíž majitelé tvořili patrně bezúdržbový prostor, ovšem zasypávání ploch (kačírkem, štěrkem, kůrou) místo jejich osázení činí bohužel z předzahrádek prostor spíše trpěný nebo nechtěný, rozhodně ale nepříliš útulný nebo reprezentativní.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

Pokud předzahrádku nově zakládáme, je potřeba respektovat, jaký dům a v jakém prostředí má doplnit, tomu pak přizpůsobit výsadby (domku z dvacátých let v původním stavu mohou například slušet růže apod.). Většinou se nejedná o rozlehlé pozemky, takže i nutkání vytvořit vysloveně bezúdržbový prostor, je dobré při plánování odložit stranou. Pokud se nám podaří vytvořit místo, které potěší nejen nás ale i okolí natolik, že se stane inspirací pro ostatní, nebudeme litovat času stráveného občasnou péčí. Velmi přívětivě působí například náves, kde všichni majitelé mají chuť udržovat své předzahrádky pěkné. Jakákoliv kultivace prostředí soukromého takto propojeného s veřejným je vždy přínosem širšího charakteru a dopadu. Vyplatí se o ní uvažovat a podporovat ji i na úrovni obecních a městských úřadů (např. anketou „ nejkrásnější předzahrádka obce“ apod.).

Jak tedy na to… Pokud to prostor předzahrádky dovolí, působí dobře, když hmotu domu doplníme stromem odpovídající velikosti a tvaru. Pokud půjde o strom okrasný květem nebo plodem, může být účinek násobný. Předzahrádku mohou pěkně doplnit například některé slivoně (okrasné třešně, višně apod.), jeřáby, hlohy, okrasné jabloně. Zvláště ve venkovském prostředí může jít i o ovocné stromy (vhodné velikosti). Pokud je prostoru více (jako třeba u statků s širokými travnatými pásy před štíty), bude působivá i výsadba velkých „domovních stromů“, dle místa například lip, jírovců, bříz, vysokokmenných ovocných stromů apod. Především v ulicích, kde nejsou vysazena stromořadí (což se týká například většiny nových satelitních projektů), vhodné stromy v soukromých předzahrádkách místo výrazně polidští.

Význam mají i tvarované živé ploty, které mohou prostor oddělovat od obytné zahrady nebo od pohledově slabších míst (parkovací stání apod.), popř. nízké živé plůtky opticky uzavírající pozemek a přesto umožňující pohled do okrasné předzahrádky. Dobře využitelné jsou i kvetoucí keře (větší mohou případně převzít funkci stromu ve velmi malých předzahrádkách).

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Pak už jen doplnit prostor něčím pestrým, nejlepší pro tento účel bývají květiny, zde se meze pestrosti nekladou, skoro by se chtělo říci – v předzahrádce čím více, tím lépe, jen ať se rozzáří. Rostliny, jejichž květenství zůstanou po odkvětu pevná a zajímavá, doporučujeme na záhonu ponechat, prostor nebude působit prázdně. Navíc kromě toho, že jejich vysemeněním můžeme získat nové rostliny, bývají působivé zasněžené a při námrazách.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

A pokud předzahrádku u domu nevlastníte a přesto byste svůj dům zelení rádi ozdobili? Zkuste ho nechat porůst přísavníkem nebo k němu zasaďte třeba keřovou růži. Až pokvete, potěší pohled na ni vás i kolemjdoucí.

Autoři: Jana Kolková Rydvalová, Petr Kolka

(články vycházejí v časopise Zahrádkář v roce 2013 –„Rady a postřehy zahradního architekta“)