Kámen v zahradě
Kámen je odvěkým prvkem zahradní tvorby. Stále častěji je umisťován i v současných zahradách, způsob jeho využití bohužel mnohdy budí rozpaky.
Kámen jako stavební materiál pro zídky, dláždění cest apod. zůstává nadčasový a při správném použití bude ozdobou všech typů zahrad. Stejně jako materiál k tvorbě soch a plastik je tradiční a může obohatit zahradu starou i moderní. Způsob, jakým je kámen často používán v současných zahradách, je poněkud jiný. Zkusme rozkrýt jeho původ a pochopit, proč někdy působí nepatřičně.
Na prvním snímku je celkem častý útvar – obrubníkem vymezená „ledvina“, vysypaná bílým štěrkem a osázená převážně konifery. Jejím ústředním prvkem je několik větších kusů lomového kamene. Zkusíme-li se zamyslet nad prapůvodem něčeho takového, bude nutné se patrně vrátit do nejstarších čínských a japonských zahrad. Vztah ke kamenů v nich míval náboženský podtext a jeho použití se mělo co nejvíce blížit přírodě. Uhrabávané pískové nebo štěrkové povrchy měly symbolické významy (např. vodní hladina). Použité rostliny pak spoluvytvářely jakési malé krajiny. Důvod, proč sestava na fotografii vznikla, je jiný – vznikla, protože se líbila u sousedů. Ač obsahuje prvky z výše uvedeného, jejich vyprázdněné využití tvoří seskupení, v němž je prapůvodní inspirace poměrně obtížně dohledatelná. Je zde vystaveno pro obdiv kolemjdoucích, bez ambice splynout s okolím, působit přirozeně nebo mít nějaký význam, navíc bez příznivé perspektivy v budoucnu.
Na druhém snímku došlo k pokusu o využití kamene ke stavbě přírodně působícího útvaru – koryta vysokohorského potoku. Pokud vlastníme zahradu s prudkým svahem a ideálně přirozeným tokem, není takový nápad nemístný. Zde bystřina vyvěrá z betonových tvárnic, prodírá si cestu velmi divokým korytem a končí v pogumovaném plese obkrouženém dlažebními kostkami. Použití kamene (pokus o přírodní vyznění) bylo myšleno dobře, samotný výsledek bohužel nedopadl příznivě. Důvodem je především neodpovídající prostředí (i okolní), přemíra nesourodých prvků a způsob jejich použití. Samotné provedení (jak je zde zřejmé) je stejně důležité jako dobrý a místu přiměřený nápad. Navíc dobře provedená realizace rozumného a přirozeně působícího nápadu bývá méně nákladná, než pokus vytvořit cosi ohromujícího.
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Kromě již zmíněných kamenných zahradních staveb a uměleckých objektů je možné kámen v zahradě použít i neopracovaný ve své syrové podobě. Zde je třeba mít jasný záměr, do jakého prostředí, jak a proč kámen umisťujeme. Klasickým způsobem využití přírodně působícího kamene byly skalky. Při dobrém založení na vhodném místě (ve svahu) šlo často o zdařilé části zahrad zapálených sběratelů. Tato alpína imitovala divokou přírodu jak výběrem a uložením kamene, tak rostlinným sortimentem. Skalky poněkud vyšly z módy a v současných zahradách se setkáváme s jejich podivnou obdobou – kameny nakupenými na hromadě v rovině (příklad jsme uvedli v prvním díle našeho seriálu), popř. kameny rozházenými v mulčovací kůře. Tudy, jak je ze snímku patrné, cesta nepovede.
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Pokud se v zahradě rozhodneme kámen využít, je vždy ideální použít kámen místní – bude v zahradě nejlépe působit a jeho pořizovací náklady budou nejnižší. Další možností je koupit kámen v nejbližším lomu. Nejnákladnější variantou je nakupovat kameny ve specializovaných obchodech. Zde navíc hrozí, že nedokážeme odolat atraktivitě až exotičnosti prodávaných kousků a zvolíme kámen, který nebude v zahradě působit přirozeně. Na druhou stranu zde můžeme pořídit kameny, které na rozdíl od lomových budou mít svůj původní, věky získaný tvar (např. valouny).
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Hlavním zdrojem inspirace pro využití člověkem neopracovaného kamene by měla být příroda a krajina. Pokud se pokusíme vybrat a uložit kámen tak, že bude působit, jako by do scenérie naší zahrady patřil, máme vyhráno. Sledujme například přirozenou polohu oblých kamenů na vřesovištích, pokud sami zahradu jako vřesoviště zakládáme.
…………………………………………………………………………………………………………………..
Snímek z pálavské stráně nám pak může být dobrou inspirací pro moderní zahradu – dřeviny, trávy a místy vykukující vápencové balvany.
Autoři: Jana Kolková Rydvalová, Petr Kolka
(články vycházejí v časopise Zahrádkář v roce 2013 – „Rady a postřehy zahradního architekta“)
