Alterstudio.cz | Voda v zahradě
3266
page-template-default,page,page-id-3266,page-child,parent-pageid-3471,ajax_fade,page_not_loaded,,vertical_menu_enabled,side_area_uncovered_from_content,qode-child-theme-ver-1.0.0,qode-theme-ver-10.1.1,wpb-js-composer js-comp-ver-5.1,vc_responsive

Voda v zahradě

Vodní prvky v zahradě lze rozdělit do dvou skupin – člověkem viditelně vytvořené (užitkové nebo dekorativní) a prvky napodobující přírodu. Zkusme zmínit několik častějších estetických úskalí spojených s oběma skupinami.

Pohled na satelitní mapy dává tušit, že blankytně modré bazény ve všech svých podobách obsadily celou republiku. Je to pochopitelné, bazény jsou cenově dostupnější, léta mívají již pravidelně velmi horké části a rybníky z mnoha důvodů ke koupání už nelákají.  Problémem tedy není samotný fakt, že se bazény v zahradách množí jak houby po dešti, problematické bývá někdy jejich umístění a tím i vzhled v prostoru.

Záměrně pomineme dnes velmi běžné bazény, které připomínají obrovské gumové vaky. Jde o dočasné vybavení čistě užitkového charakteru (snad bez estetických ambicí), které většinou, když děti odrostou, ze zahrady úplně zmizí.  Nákladnější a trvalejší variantou jsou bazény zapuštěné. Pořízení by měla předcházet důkladnější úvaha o jejich umístění.  Přijatelné umístění v zahradě bývá i pro projektanty jedním z nejtěžších úkolů. Důvodem je především barva jejich vnitřních povrchů a kvůli jejich ploše i viditelnost, nebo spíše nepřehlédnutelnost. Jasně modrá barva má patrně navozovat dojem čistoty, vytvoří však i z bazénu čistého tvaru prvek celoročně přehnaně nápadný. Voda v bazénu s tlumeným a tmavším povrchem poskytne službu úplně stejnou a navíc taková nádrž může obohatit zahradu o elegantní vodní prvek, který se díky menší nápadnosti bude více blížit přirozené zahradní součásti. Důležité je kromě barvy i vhodné umístění. Pokud to terén dovoluje, osvědčilo se, když nádrž sousedí s terasou, nebo lépe s lehce zpevněnou plochou. Stane se pak opticky součástí stavby, což je (vzhledem k technickému prvku, kterým bazén je) přínosné. Pokud to terén neumožňuje a klasický bazén musí být umístěn v zahradě, vyplatí se ho v hlavních pohledových osách zakrýt výsadbou nebo zídkou. Tou je možné zakrýt i typizované zastřešení, které působí v zahradách také dosti rušivě.  Také nezapomeňme, že obtížněji se bazén zasazuje do již hotové zahrady, ideální je s ním počítat při jejím zrodu nebo obnově.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

Alternativou k bazénům jsou u nás zatím méně rozšířená koupací jezírka. Pobyt u takového jezírka je příjemný i v době, která už není ke koupání vhodná, jsou působivá celoročně, což je jejich hlavní výhodou. U koupacích jezírek zejména jsou žádoucí tlumené barvy vnitřních povrchů a precizní zakrytí folie na břehu (o čemž bude řeč dále). Při jejich plánování bychom se měli rozhodnout, zda chceme vytvořit přírodně působící prvek nebo viditelně umělou nádrž. Obě varianty jsou možné a mají svá využití – efektní může být například obdélníková nádrž navazující na prkennou terasu moderního domu. Důležité je upozornit, že oproti klasické koupací nádrži má varianta koupacího jezírka svá pravidla, týkající se mimo jiné minimálních rozměrů, takže ji nelze použít všude.

Na rozdíl od koupacích jezírek, kde si volíme, zda chceme, aby nádrž působila buď jako lidský výtvor nebo jako výtvor přírody, další skupina vodních prvků přírodu přímo imituje – jsou to především často budovaná okrasná jezírka a tůňky.  

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Dvě nejčastější technologie (folie a plastové výlisky), kterými se v současnosti jezírka budují, v sobě skrývají jedno hlavní úskalí. Pokud se nám nepodaří především na březích folii nebo plast věrohodně a precizně zakrýt, nedosáhneme očekávaného výsledku, a to přírodě blízkého dojmu, který by k jezírku z podstaty věci patřit měl.

 

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Přehnaně pestrý rostlinný sortiment spolu s kompletním osázením břehů bývá dalším problémem, který celkový dojem znevěrohodňuje. Přírodu imitující vodní prvky budou nejlépe působit, pokud bude rostlinný sortiment naopak spíše střízlivý, nebo alespoň logický a břehy budou osázeny jen místy.  Pokud například budujeme ve venkovské zahradě vodní plochu připomínající rybníček „kachňák“, její břehy budou nejlépe působit zatravněné s několika trsy domácích rostlin.

Problematické někdy bývá ztvárnění dalších přírodu napodobujících vodních prvků – čerpadly poháněných potůčků a vodopádů. Věrohodně působí při perfektním zpracování ve větších zahradách, kde jsou promyšlenou součástí rozsáhlejší, přírodně působící scenérie. V běžných zahradách často uděláme lépe, když příjemný zvuk tekoucí vody zajistíme člověkem viditelně vytvořeným prvkem (například voda vyvěrající ze zídky do kamenné nádrže).

Zdrženlivost se vyplatí také při nákupu různých doplňků k vodním plochám, jako jsou například miniaturní můstky (často vedoucí přes ještě menší jezera). Nepřiměřené proporce takových prvků mohou způsobit, že si i běžně vysoký člověk připadá v zahradě jako Gulliver v Cestě do Liliputu. Je škoda, když takový detail zbytečně kazí dojem z jinak pěkné zahrady. Nechtějme mít v zahradě vše, co nám padlo někde jinde do oka, zahrada tím nebude bohatší, vznikne spíš jakýsi mišmaš.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Pokud nemáte chuť do budování nebo údržby zmíněných vodních prvků, radost často udělá i pěkná nádoba s vodou –  může to být kameninová nebo kamenná miska poskytující vodu ptákům nebo starý sádelňák či kamenné korýtko s několika vodními rostlinami.  

Autoři: Jana Kolková Rydvalová, Petr Kolka

(články vycházejí v časopise Zahrádkář v roce 2013 – „Rady a postřehy zahradního architekta“)