Alterstudio.cz | Strom v zahradě
3024
page-template-default,page,page-id-3024,page-child,parent-pageid-3471,ajax_fade,page_not_loaded,,vertical_menu_enabled,side_area_uncovered_from_content,qode-child-theme-ver-1.0.0,qode-theme-ver-10.1.1,wpb-js-composer js-comp-ver-5.1,vc_responsive

Strom v zahradě

„Země bez stromů je chudá země…“ napsal Vladislav Vančura. Dodejme, že stejně tak chudá je i zahrada bez stromů,  stromy jsou jednou z jejích největších hodnot, a to z mnoha důvodů. Především tvoří  třetí rozměr zahrady, vnášejí do plochy potřebné vertikály a jsou tak důležitým kompozičním prvkem.

Strom do své výsledné velikosti roste desetiletí, někdy se ten, kdo ho sází, jeho dospělé velikosti ani nedožije. Strom pak ale dává radost dalším generacím – zde se na chvíli zastavme. Bývá to tak opravdu? Bohužel často ne, mnohdy obnova zahrady začíná kácením starých stromů, obvykle dokonce všech stromů.

Je to podobné, jako když rekonstruujeme byt po tetičce: starý sektorový nábytek odvezeme na sběrný dvůr nebo s ním zatopíme v kotli a byt zaplníme jeho současnou obdobou  (která se pak následující generaci bude zdát stejně stará a nemoderní). Ale co ten starý příborník po prababičce? Ani ten se k novému „sektoru“ nehodí, tak pojede taky…   Nerozeznání  opravdové hodnoty nás pak připraví o možnost ji využít jako hlavní inspiraci pro zbytek prostoru – ať už to bude vybavení bytu nebo zahrada. Jednoduše řečeno – nebudeme litovat,  jestliže řešení a využití zahrady podřídíme krásnému vzrostlému stromu. Můžeme tak vytvořit poměrně rychle zahradu s neopakovatelnou atmosférou. Vyplatí se dokonce už při plánování a budování nového domu respektovat stávající vzrostlý strom a umístění domu mu přizpůsobit, tak jak to již řadu desetiletí praktikují zejména severské národy v čele s Finy. I některé staré ovocné stromy je dobré  na zahradě při její obnově ponechat (přestože často již nedávají ovoce), neboť  i stará vysokokmenná hrušeň, třešeň nebo jabloň skrývá mnoho půvabů.

Ovšem jako všude, i zde platí: všeho s mírou. Pokud nám po tetičce zůstane byt zastavěný jen rozklíženým sektorem nebo  zahrada k prasknutí napěchovaná zeravy a cypřišky nejspíš uděláme dobře, když pod kotlem zatopíme. Až se většiny toho nadělení, které nám v takovém případě předci zanechali, budeme zbavovat, zkusme pomyslet na to, že bychom se sami něčeho podobného měli vyvarovat směrem ke generacím budoucím. Zkusme jim zanechat něco, co přetrvá, ale potěší i nás…

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

Jak na to? Než se rozhodneme strom koupit, měli bychom dobře rozvážit kam ho zasadit, kolik místa mu můžeme nabídnout a jakého estetického účinku chceme dosáhnout. Většinou bývá postup zcela opačný: v zahradním centru spatříme strom „s obrovskými žlutými listy“ nebo strom „tak červený, že to svět neviděl“, strom, jehož jméno jsme nikdy neslyšeli a  který jsme ještě nikdy neviděli (popř. viděli u všech sousedů) a netušíme, kam a proč ho umístit. Čert nám pak napíská, že s ním máme odejít. Pokud nejsme majiteli rozlehlého panství nebo arboreta, nelze tento tento postup doporučit.

Většina současných zahrad je poměrně malých, ani v nich by ale stromy neměly scházet. Malá rozloha zahrady často umožní  vysadit  pouze jeden strom,  popř. několik stromů menšího vzrůstu. O to pečlivěji bychom měli vybírat. Při rozhodování, jaký strom zvolit,  je třeba vědět, co vše od něj očekáváme. Strom v zahradě může současně sloužit k mnoha účelům může nám poskytnout soukromí (odclonit nás od cesty, sousedů…), doplnit hmotově dům, zakrýt nevzhledné objekty v sousedství, rozbít fádnost dlouhých budov, vytvořit dominantní prvek zahrady, nebo naopak klidné pozadí pestřejším předsadbám,  bude poskytovat cenný stín pro odpočinek, může dát ovoce a být příbytkem ptáků… ale především bude krásný na pohled.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

I krása stromu může mít mnoho tváří – proto se dopředu zamysleme nad jeho dospělým tvarem, barvou jeho listů nebo jehličí, zda nás potěší výraznými květy, plody, podzimním zbarvením, zelenou barvou i v zimě, strukturou větví a barvou borky v zimních měsících. Je důležité si též zjistit, jak rychle strom roste a zda mu budou podmínky konkrétní zahrady vyhovovat. Mysleme na to, že strom by měl svým vzhledem zapadat do konceptu či přirozenosti zahrady.

Pokud si s výběrem nevíme rady, je lepší se obrátit na odborníka, sortiment stromů a jejich kultivarů není malý, jen často veřejnosti neznámý.  Do malé zahrady můžeme použít například okrasné jabloně (široká skupina s různě barevnými květy, plody i listy), okrasné třešně, višně a slivoně (s bílými a růžovými květy, krásným podzimním zbarvením), některé hlohy a jeřáby (s plody zdobícími i v zimě), „pyžamové“ javory (menší javory s atraktivní borkou) aj. Pro menší zahrady jsou dobře využitelné i běžné ovocné stromy. Dobrá odrůda na správné podnoži a s přiměřeným nasazením koruny poskytne majitelům nejen ovoce, ale i pastvu pro oči.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Pokud je vaše zahrádka tak malá, že pro ni nejsou vhodné ani jmenované stromy, mohou je nahradit vyšší keře. Některé přirozeně odspodu vyhojují, u jiných můžeme vzezření odhalených kmínků napomoci řezem. Docílíme toho, že keře vytvoří vyšší vertikální patro zahrady (s možností podsadby) a díky odhaleným spodním větvím budou působit jako mnohokmenné stromky. Pro toto využití se hodí například  javor ginala, dřín obecný, dřín květnatý a japonský, ruj vlasatá, bez černý, klokoč zpeřený,  japonské a dlanitolisté javory, hlošiny, štědřence, šácholany,  muchovníky aj. 

 

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Majitelé rozlehlých zahrad mohou ze stromů tvořit skupiny, stromořadí, hájky a lesíky, vysazovat solitérně i velké dlouhověké stromy,  které se při dostatečném prostoru rozrostou do své plné krásy. Pokud v místě, kde zahrada navazuje na krajinu, využijí domácí dřeviny (dle místa např. duby, buky, lípy, břízy, javory, borovice…), spojí svou zahradu s krajinou, což bude přínosem pro zahradu i pro krajinu.

Strom do každé zahrady!

Autoři: Jana Kolková Rydvalová, Petr Kolka

(články vycházejí v časopise Zahrádkář v roce 2013 – „Rady a postřehy zahradního architekta“)